Asociace lodní třídy Vaurien

V úvodním závodu šestidílného Českého poháru ve třídě Vaurien na Brněnské přehradě zvítězila posádka Hartl, Gončár z pořádajících Lodních sportů Brno. Na startu se sešlo 28 posádek a po oba dny provázelo celkem osm rozjížděk nestálé větrné počasí.

BRNO 7. května (ČTK) ? V úvodním závodu šestidílného Českého poháru ve třídě Vaurien na Brněnské přehradě zvítězila posádka Hartl, Gončár z pořádajících Lodních Sportů Brno. Na startu se sešlo 28 posádek a po oba dny provázelo celkem osm rozjížděk nestálé větrné počasí. Zejména v závěrečných dvou rozjížďkách vítr o síle osm metrů za sekundu prověřil kvality všech startujících.
Výsledky: 1. Hartl, Gončár (LS Brno), 2. Kozelská, Jakešová (Yacht klub Brno/LS Brno), 3. Chalupník, Chalupníkova (SR).

A je to tady ? začátek jachtařské sezóny. Závody, sluníčko, vítr, studená voda, zábava a napětí. To vše a určitě ještě víc také čeká brněnské jachtaře ? závodníky lodní třídy Vaurien. Vaurien (přezdívaný ?nosorožec?) je 4 metry dlouhá plachetnice pro dva. Nosorožci se mezi sebou utkávají v nejrůznějších soutěžích. K nejvyšší republikové soutěži patří pohárová soutěž Ceramica Mirage Czech Vaurien Cup, která se skládá ze šesti pohárových závodů na vodních plochách po celé České Republice. Nejdůležitějším závodem je Mistrovství ČR. Pohárové soutěže se zúčastňuje průměrně 30 dvoučlenných posádek, Mistrovství ČR až 50 lodí.

Brno a Brněnská přehrada. Dalo by se říct, že v Brně je „špička“ nosorožců. Na významných závodech se brněnští umísťují na předních místech. Na Brněnské přehradě se sezóna začíná, ale i končí. Letos tomu nebude jinak. Ve dnech 5. – 6.5. se jede první pohárový závod „To je celá to je půl“.

Cestování patří k závodům. Nabalíme lodě a vyrazíme do světa.

Droga. Jachting se někdy stává drogou, ale posuďte sami. Je škodlivá?

Energie. Tak té máme dost, a taky ještě na rozdávání.

Fair play. To je naše heslo.

Gumové obleky. Zní to hrozně, ale je to tak. Když je špatné počasí, nezbývá než si obléct neoprény, nepromokáče, sucháče či jiné nepromokavé obleky, abychom přežili občas nelidské podmínky.

Hartl ? Gončár. Tato posádka je v současnosti nejlepší v České republice. Mezi její nejvýznamnější úspěchy patří 1. místo v evropském poháru 1999 a 1. místo na mistrovství ČR 2000. A co bude letos?

Itálie. Letošní Mistrovství světa Vaurienů se koná v Itálii ? Follonica. Této nejvyšší soutěže se účastní kolem 100 posádek většinou z evropských zemí, z našich řad se na jih chystá 10 posádek. V loňském roce se na MS ve Francii umístila brněnská posádka Hartl, Gončár na krásném 25 místě.

Just In Time. I takto by se dalo vyjádřit vítězství v závodu. Závody se nejedou na čas, ale loď musí být prostě v cíli první (například 10 cm před přídí soupeře).

Král Šumavy. Pohárový závod „O krále Šumavy“ se jede na tradičně deštivém a studeném Lipně. Doufejme, že letos se „král“ umoudří a dopřeje nám přívětivější počasí.

Lipno. Jak už bylo zmíněno, když se řekne Lipno, každý nosorožec si představí čepice, rukavice, silný vítr a zimu. Ale co se týká podmínek pro závodění, nemůže si nikdo stěžovat. Letošní mistrovství ČR se koná 5. ? 8. 7., brněnští nosorožci nebudou chybět.

Máchovo jezero tu čest, že se zde pojede 2. – 3.6. pohárový závod „Bohemia cup“. Pro nás je to voda neznámá, ale to nevadí, protože rádi cestujeme a poznáváme nové vodní plochy.

Nové Mlýny. Ve dnech 22. – 23.9. se koná tradiční „Modrý hrozen“. Na tento závod se moc těšíme, tedy kromě závodů také na večery v tamních vinařských sklípcích a na vynikající burčák.

Odvaha. Ta nám nechybí.

Poslední vítr. To je závod, který je tradicí Lodních Sportů Brno. Stoupající prestiž se odráží na zvyšujícím se počtu přihlášených plachetnic. Jde o poslední závod, který se započítává do série pohárové soutěže Ceramica Mirage Czech Vaurien Cup. Pro mnohé závodníky je to poslední důležitý závod a pro některé již skutečně poslední „vítr“ jachtařské sezóny (29. – 30.9.).

Rallye. Česká námořní rallye bude probíhat ve dnech 13. – 20.10. v Chorvatsku. Představte si balík 50 námořních lodí a všechny chtějí zvítězit. Je to neobyčejná a nezapomenutelná podívaná a proto zde nebudou chybět ani brněnští nosorožci. V loňském roce se umístili na 2., 4. a 5. místě.

Soustředění. Nezapomínáme na mládež. Proto pořádáme jarní soustředění pro dorostence, které se bude konat v týdnu po Velikonocích na Lodních Sportech Brno (Kozí horka).

Team Racing. Letošní Mistrovství světa v Team racingu se pojede na Brněnské přehradě a to ve dnech 18. – 25.8. Přijedou všechny světové špičky z Ameriky, Anglie, Irska, Nového Zélandu, Austrálie, Japonska, a další. Snad zde nebude chybět ani tým Lodních Sportů Brno, který urputně bojuje v nominačních závodech.

Úklid lodí. Pro někoho je úklid lodí a konec závodění po nezdařené sezóně úlevou, ale pro ty úspěšnější utrpení, protože jim bude celou nadcházející zimu voda moc chybět.

Vítěz. Není důležité, kdo zvítězí, hlavně že se pobavíme, podíváme do světa a strávíme spolu příjemné a napínavé chvíle. Vyhlašování výsledků celoroční pohárové soutěže probíhá na jachtařském plese LS Brno v prostorách Společenského centra v Bystrci.

Závěr. A co na závěr? Snad jen to, že bychom Vás rádi pozvali na určitě skvělou podívanou na Brněnské přehradě. Vezměte své ratolesti na procházku a přijďte nám fandit. Třeba se Vám tento sport zalíbí a přidáte se k nám …

Markéta Grelová, 9. dubna 2001
Asociace lodní třídy Vaurien ČR

Chcete dostávat informace z první ruky? Přihlašte se do naší e-mailové konference!

Pro Vaurenisty nezvyklý jachtařský podnik se v posledním roce tohoto tisíciletí uskutečnil na slovenské Oravě. Jelikož mistrovství světa je letos v exotické, ale daleké Angole, předpokládala se velká účast špičkových závodníků. Startovní listina nakonec nebyla tak dlouhá jak bývá na mistrovstvích světa, ale i 76-ti členné pole plné zvučných jmen z celé Evropy zaručovalo kvalitní jachting.

Útočištěm závodníků byl velký veřejný kemp v blízkosti přístavu oravské lodní dopravy, vyhrazen jen pro závodníky. Slovenští pořadatelé příjemně překvapili tím, že každému týmu dali k dispozici navíc zdarma bungalov se samostatnou sprchou i sociálním zařízením.

Scénář byl jako na mistrovství světa, takže hned první den začínal měřením lodí a plachet. Měření probíhalo ve spolupráci českých a slovenských měřičů v provizorně postavených stanech přímo v  kempu. Český tým neměl na svých trupech výraznější problémy a mohl se připravovat na nedělní cvičnou rozjížďku. Rozjížďka se nakonec startovala za účasti asi jen třetiny závodního pole a počet lodí s přibývajícími koly stále klesal. Postaral se o to silný nárazový vítr přes 12 m/s, ve kterém málo kdo chtěl plýtvat svou energií a šetřil si ji až na hlavní závod.

Večer se již všichni soustředili na zahájení mistrovství. Všechny týmy oblečeny do svých národních dresů byly odvezeny autobusy do nedalekého Tvrdošína, kde se čekalo na zahajovací průvod. Ještě proběhlo pózování pro zvědavé objektivy fotografů a kameramanů, a vše začalo. V čele průvodu, který procházel hlavní třídou až na náměstí, šly mažoretky společně s živou hudbou a vytvářely příjemnou podívanou pro diváky. Hned za nimi šly jednotlivé týmy nesoucí hrdě svoje národní vlajky a s úsměvy na tvářích mávaly okolním přihlížejícím. Na náměstí přivítaly průvod davy zvědavých lidí a začal zahajovací ceremoniál, proslovy funkcionářů, rozhodčích a nechyběla ani slova starosty města, který byl zároveň ředitelem závodu. Úvod byl zakončen vystoupením mažoretek a souborem lidových tanců. Všichni se poté nahrnuli do místního kulturního domu, kde na všechny čekala recepce. Avšak ne ledajaká. Stoly prohýbající se pod samými dobrými pokrmy, které musely uspokojit opravdu i ty náročné jedlíky. K zapíjení byla nabídka více než velkorysá. Od nealka přes alko až po slovenskou specialitu zákys, kolem kterého chodili zahraniční hosté s viditelným respektem. Opravdu super recepci vystřídal taneční program na náměstí, kde se závodníci vlnili v rytmu hudby dlouho do noci.

V pondělí však smích z tváří zmizel a zavládla závodnická nálada. Počasí nebylo nejideálnější, bylo oblačno a chvílemi pršelo. V první rozjížďce potvrdily touhu ukázat se na domácí vodě sourozenci Šaškovi, kteří po bezchybné stoupačce udrželi 4. místo až do cíle. Z Čechů nejlépe dojela Markéta Kozelská na 8. místě, ale zároveň jako první žena, což byla velmi dobrá výchozí pozice pro další boje. Foukal totiž jihovýchodní vítr, což byl směr přímo přes oravské kopce, takže dojezdy na bílou bóji byly trochu loterie. Druhá rozjížďka se jela nonstop za stejného směru i síly větru. V ní se nejvíce dařilo Jakubovi Kozelskému, který zajel solidní 6. místo a po dvou rozjížďkách udržoval kontakt s první desítkou. Svým 14. místem se začal dopředu propracovávat i Radim Hartl.

V noci pršelo, ráno zamračené počasí a vítr do 5 m/s opět z nevhodného směru. Start třetí rozjížďky byl pro mnoho posádek černou záležitostí, hlavně pro Markétu Kozelskou a Martina Janáčka, kteří předčasně startovali, ale i pro Kubu Kozelského, který si vyjel 34. pozici, vlastně škrtačku. Naopak se blýskl perfektním dojezdem Martin Knetig a po nepovedeném předešlém dni dojel 4. a výrazně poskočil dopředu. Vzhledem k tomu, že vítr nebyl stabilní, rozhodli se rozhodčí s dalším startem posečkat až do odpoledních hodin, kdy se vítr opravdu stabilizoval a umožnil další start. Opět se dařilo Martinovi Knetigovi, který dojel na 8. místě, ale také J. Kozelskému a R. Hartlovi na 11. a 12. místě.

Večer si závodníci mohli vychutnat mléčnou party ve stylu jogurtů, sýrů, pomazánek, no prostě všeho co lze z mléka vyrobit.

S přibývajícími dny mistrovství k lítosti všech ubývalo větru. Na start 5. Rozjížďky jsme sice vyjeli, po dojezdu na start přestalo úplně foukat. Čekalo se tedy na vodě, ale když jeden z členů rozhodčích na prámu vytáhl udici a začal chytat ryby, bylo vidět, že u nich zavládla pohoda. Asi po dvou hodinách se startovalo za slabšího větru do 5 m/s opět směru přes kopečky. Vzestupnou tendenci potvrzoval Radim Hartl na 5. místě, ale i Martin Knetig stále udržoval dojezdy do první desítky. Markéta Kozelská si i po 5. rozjížďce udržovala medailovou pozici, sice ne již zlatou, o kterou přišla diskvalifikací při třetím startu, ale stříbrnou měla pevně v rukou. V pozdním odpoledni chtěli rozhodčí ještě stihnou šestý start, protože však vítr pozvolna utichal, byl odložen na další den.

Po noční vydatné bouřce se ráno objevila úplně modrá obloha se sluncem, ale slabým větrem. Tentokráte se čekalo na břehu a až po obědě se vyjelo na vodu. Umístění do první desítky a pozici nejlepšího Čecha si šestou rozjížďkou upevnil Radim Hartl. Jak se později ukázalo dostal se do ?top ten ? jako jediný. Jakubovi Kozelskému chybělo pět bodů a Martin Knetig si to pokazil 42. místem v šesté rozjížďce. Důležité však bylo , že Markéta Kozelská uhájila stříbrnou medaili mezi ženami. Ve čtvrtek večer byla v plánu poslední party s večeří. Také slibovaná tombola vypukla a stala se téměř českou záležitostí, protože z prvních pěti cen si odnesli výhru tři naše posádky. Největší aplaus si vysloužil Radim Hartl s kosatníkem, nejen že byli nejlepší českou posádkou, ale také si odnesli první cenu z tomboly, což byl barevný televizor.

Na pátek zůstal jen závěrečný ceremoniál, protože vítr si již hladiny Oravské přehrady nevšímal. Jachtařsky ovládli mistrovství Španělé a Holanďané, mezi které se probojoval do první desítky jen Radim Hartl. Vždy velcí favorité, Italové, zůstali tentokráte hodně ve stínu, například několikanásobný mistr světa Marco Faccenda skončil až na 66. místě.

Závod byl uspořádán na úrovni mistrovství světa, což znamená na velmi dobré, a bylo vidět, že organizátoři si dali opravdu záležet.

Výsledky:
1. ESP F. J. Serrano – Rosa Foruria
2. NED Jorn Pruntel – Foort. De Vries j.
3. ESP J. Barrionuevo – Fred. Galvez
8. CZE Radim Hartl – Martin Gončar
13. CZE Jakub Kozelský – Martin Čagan
16. CZE Martin Knetig – Ivo Mayerberg
18. CZE Markéta Kozelská – Tereza Jakešová
35. CZE Martin Janáček – Šárka Sobotková
43. CZE Hana Svozilová – Marcela Svozilová
50. CZE Ladislav Smutný – Jan Gončar
54. CZE Markéta Sekaninová – Kateřina Weignerová
73. CZE Pavla Křížová – Marie Poborská
76. CZE Vojtěch Elman – Vladimír John

Mistrovství ČR Vaurien
3.- 6. 7. 1999, Lipno

Abnormálně teplé letní počasí čekalo jachtaře třídy Vaurien na posledním mistrovství republiky v tomto tisíciletí. Závodní pole tvořilo 49 posádek, z toho pět německých, jedna švýcarská a dvě slovenské. Účast byla tedy téměř shodná jako vloni a stejně jako vloni společně s Vaurieny jeli mistrovství Piráti a navíc ještě Firebally.

Počasí bylo sice nádherné, ale nefoukalo podle představ rozhodčích ani závodníků. Start první rozjížďky byl až odpoledne za slabšího větru, ve které zpočátku vedl Kuba Kozelský, ale ve druhém kole ho předjel rychlejší Radim Hartl a v rozjížďce bez větších problémů vyhrál. Pak opět přestalo foukat a pro první den to bylo vše. Druhý den mistrovství jsme se místo závodění věnovali koupání a slunění, protože nefoukalo. Slunečné počasí zasáhlo prakticky celé mistrovství, ale třetí den už konečně s větrem. Byly odstartovány dvě rozjížďky, kde si v první rozjížďce Hartl s Kozelským vyměnili pozice z  prvního dne. Ale v druhé jízdě potvrdil své kvality jeden z Německých favoritů Hostemkamp a rozjížďku vyhrál.

Boj o medaile pokračoval, nikdo neměl nic jisté, a tak o pořadí měl rozhodnout poslední den závodu. Vzhledem k tomu, že vítr začal foukat později, stihla se odjet již jen jedna rozjížďka, ve které nebylo o překvapení nouze. Nejprve se o možnost zasáhnout do posledního souboje o první místo připravil Kuba Kozelský předčasným startem. Tím ulehčil práci Radimovi Hartlovi , který kontroloval druhou pozici a měl tedy k titulu nejblíže. Jenomže, co se nestalo. Na poslední zaďák se však na druhé místo probojoval Martin Knetig a odsunul tak Radima Hartla s Martinem Gončarem na celkově druhé místo za Jakuba Kozelského s Martinem Čaganem, kteří měli i na břehu při sledovaní dojezdu do cíle opravdu hodně jachtařského štěstí. V záplavě různých bojů si nakonec pro vítězství v poslední rozjížďce dojel opět Němec Hostemkamp a obsadil mezinárodně bronzovou pozici.

Kozelský ? Čagan CZE
Hartl ? Gončar CZE
Hostemkamp – Suessmann GER

Modrá stuha Lipna
7.7.1999

Každoroční Modrá stuha se letos vrátila do své staré trati od hráze. Ráno ke klubu připlul remorkér, který odtáhnul lodě přes celé jezero na start. Někteří však zvolili dopravu své lodi po svém. Počasí bylo střídavě oblačné, čemuž odpovídal i vítr. Vítr se také jako obvykle měnil i s polohou na trati. Ve Vaurienech zvítězila posádka Janáček, Sobotková. Startovné bylo dobrovolné a výtěžek byl věnován dětskému centru Arpida v Českých Budějovicích. Tímto dnem však na Lipně skončilo letní počasí a přišlo to, co zde nemůže chybět, a to déšť a zima.

Na další den tohoto týdne byl naplánováno Mistrovství ČR team racing Vaurien, které se však pro nevhodný vítr pro tento druh jachtingu nekonal. Proto měli závodníci volný den.

Závěr lipenského týdne patřil pohárovému závodu O krále Šumavy. Hned od prvního dne pršelo a bylo nevlídno. Startovalo se podle vypsaní hned dopoledne, kde se sešlo 38 Vaurienů společně s  Firebally.

Díky slušnému větu o síle do 10 m/s, měli rozjížďky od samotného začátku rychlý průběh. Na špici závodního pole se střídaly známá jména. Ve třech odjetých rozjížďkách si první místa rozdělili Jakub Kozelský, Radim Hartl a Markéta Kozelská. Celkem náročný deštivý den se zakončil jachtařskými debatami se sponzorskou večeří v loděnici upravené pro společenské účely.

Pro příznivý vítr, ale také pro nepříznivé počasí se rozhodlo odjet pohár jen ve dvou dnech. V sobotu se jely tedy zbylé tři rozjížďky. Dařilo se opět brněnským posádkám, kteří mezi sebe dělili vyhrané rozjížďky. Kuba Kozelský opět zakončil poslední vystoupení v závodě předčasným startem, nicméně na celkovém pořadí to již nemělo vliv. Lipenský pohár tedy skončil o den dříve, ale většina závodníků setrvala na Lipně v klidné pohodě až do neděle.

1. Kozelský – Čagan YC Brno
2. Knetig ? Mayerberg YC Brno
3. Hartl ? Gončar LS Brno

Díky německým svátkům se odjelo mistrovství v netradičním červnovém termínu . Také místo konání regaty bylo neobvyklé, startovalo se totiž na území bývalého východního Německa na jezeře Arendsee.

Přijelo 32 Vaurienů z toho dvě české posádky Martin Janáček, Šárka Sobotková a Jakub Kozelský, Martin Čagan. V podmínkách, které probíhaly, silný vítr měnící často svůj směr, se nám dařilo. Martin se Šárkou hned od první rozjížďky útočili na první místo, které i v dalších rozjížďkách svými vyrovnanými výkony udrželi. Jakub s Martinem si po nepovedeném začátku spravili psychiku třemi vyhranými rozjížďkami a zařadili se tak celkově na druhé místo. Jasně jsme předvedli svoje zkušenosti s těžkými podmínkami a zejména na spinakrové kurzy byli lepší a rychlejší. Ze šesti rozjížděk jsme Němcům dovolili vyhrát jen dvě.

CZE M. Janáček ? Š. Sobotková
CZE J. Kozelský ? M. Čagan
GER F. Tröger ? J. Vehring

Po dlouhodobém zaběhnutém seriálu pohárových závodů přišla na řadu změna. Vyjeli jsme na vzdálené Nechranice s představou dobrého jachtingu na velké vodě, ale také podpořit mladé juniory. Zároveň s námi jeli Firebally a Evropy.

Představa dobrého jachtingu se však nestala skutečností. Sobota začala se šedými mraky na obloze, ze kterých posléze začalo jemně pršet. Ale co hlavně chybělo byl vítr.Až odpoledne se obloha trochu protrhla a začalo foukat. Odjeli se tři rozjížďky na oddělené trati od Fireballů, ve kterých o první pozice bojovala brněnská špička Radim,Kuba,Laďa,Knedlis a Markéta.

Večer jsme se sešli na sponzorské večeři, ale společenský večer se díky roztahanosti závodníků po velkém kempu nekonal.

Neděle na rozdíl od soboty byla slunečná, ale vůbec nefoukací. Jediné co se dalo dělat bylo hrát ufobal, balit lodě a odjet domů.

Na první pohárový boj jsme se vydali na Rozkoš. Letos netradičně se nekonal na Brněnské přehradě, nýbrž na východě Čech. Tamní klub, nás překvapil svým novým sociálním zázemím, ale také zateplením baru U Terezky, kde jak známo, se vždycky všichni sejdeme. Na již očekávaný závod se společně s 26 Firebaly a 16 Evropami sjelo i 25 VAURIENů, kterým však chyběli někteří členové špičky.

V sobotu nás probudil tradiční místní rozhlas, že by bylo dobré podat přihlášku. Počasí nebylo nic moc, ale foukalo, takže start v 10 hodin byl dodržen. Vítr střední síly udával tempo prvních dvou rozjížděk, kdy se nejprve v první kole první rozjížďky na čele objevil KUBA s Makem, ale jak se ukázalo vedení netrvalo dlouho. Na druhé stoupačce se před ně dostali MARTIN se Šárkou, ale i jejich vedení odešlo stejně jak přišlo. Ze zadu se totiž na zaďák chladnokrevně přiřítil LADÍK s Honzou a ukázal všem jak se věci mají a dojel si pro první místo. Ve druhé rozjížďce začala nekompromisně úřadovat posádka MARKÉTA s Terezkou, kdy se u nich potvrdilo známé jachtařské přísloví 😕 KDO VEČER MAŽE, TEN VE DNE JEDE?, protože od této chvíle neponechali nic náhodě.

Po pauze na oběd vítr zvýšil tempo. MARKÉTA s Terkou se rozhodli, že ostatním budou ukazovat jen zadní část své lodě a další dvě rozjížďky nonstop vyhrály. Naopak u MARŤASE se Šárkou se potvrdilo pravidlo :?KDO VEČER PŘEMAŽE, TEN VE DNE NEJEDE?, protože dvakrát přišli o druhé místo těsně před cílem.

Po vydařeném jachtařském dni jsme se vrhli na večeři a někteří na sledování prvního finálového utkání na právě probíhajícím mistrovství světa v ledním hokeji. Po vítězství našich bylo co oslavovat a na baru zavládla pohoda.

V neděli byla naplánována už jen jedna rozjížďka, ve které ze začátku moc nefoukalo, ale v průběhu první stoupačky se opět slušně rozdunělo. Na předních místech bojovala trojice Markéta,Martin a Laďa a na jejich záda dotírali Chalupníci. První místo nakonec uhájil Laďa s Honzou.

Letošní první jarní pohár na Rozkoši byl velmi vydařený jak po stránce jachtařské, tak i společenské.

M. Kozelská ?T. Jakešová
L. Smutný ? H. Gončar
J. Kozelský – M. Čagan

Začalo jaro a tedy i sezóna. Čas, kdy všichni Vaurenisti se už nemohou dočkat toho, kdy opět osedlají své nosorožce a vyjedou vstříc novým vlnám. Po zimě jsme však vyšlí ze cviku a ti, co se celou zimu váleli u televize i z  formy (určitě nikdo). Proto asociace třídy Vaurien pořádala již tradiční soustředění v Litoměřicích, v lokalitě, kde Vaurien podporují mladí jachtaři.

Z Brna se vydalo na pětidenní soustředění poměrně hodně známých lidí, nicméně jen tři posádky byly schopné treningu. Domácí představili šest vesměs známých juniorských posádek, takže počet trénujících posádek zůstal na čísle devět.

Na rozdíl od minulého roku bylo více trenérů, což umožnilo rozdělit posádky do dvou družstev na zkušenější a na začátečníky. Trenérský tým tvořila trojice zkušených závodníků, sourozenci Kozelští a Martin Janáček. Povětrnostní podmínky během soustředění byly ideální, vystřídaly se všechny síly větru od malých pofuků až po slušných 10 m/s, které umožňovaly pestrost treningu. Trenéři kladli důraz na techniku. Trénovala se postupně jízda proti větru, zvláště technika obratů, správné obeplouvání bójek, stání na startovní čáře, samotné starty, jízda na zadní kursy, veškerá problematika se spinakrem, a na řadu přišly i samotné rozjížďky. Průběh treningu se samozřejmě zaznamenával na videokameru..Vše se tedy shrnulo večer při videu, kde se probírali a vytýkali chyby, mimo to se probírala i potřebná taktika.

Zkušenějšímu týmu nadělalo nejvíce problémů stání na startu a samotné starty. Zejména v silnějším větru měli kormidelníci plné ruce práce udržet loď na startovní čáře. Také odhadnout správný okamžik pro rozjetí lodě bylo pro posádky tvrdým oříškem.

Družstvo méně zkušených juniorů začínalo od samotného počátku. Od správného zasednutí lodě, dobrých návyků kormidelníka i kosatníka, přes nejtěžší obraty, jízdu se spinakrem až po treningové rozjížďky. Nikdo nebyl úplný začátečník, takže se posádky zlepšovaly den od dne.

Soustředění bylo zpestřeno zábavnými hrami a soutěžemi a každý den po dokončení teorie i společenským večerem. Nechyběl ani výlet do okolí s projížďkou po Labi. Ubytování i stravování bylo zajištěno místním klubem YC Píšťany, což přispělo k pohodovému průběhu soustředění. Podle proběhlé ankety mezi účastníky byl pětidenní trening hodnocen jako úspěšný a jistě mladým jachtařům přinesl něco nového do jejich zatím malého seznamu jachtařských zkušeností.

Mak Čagan