Předpověď byla na Windguru poslední dny stále stejná – v sobotu skoro nic ze severu a v neděli o trošičku víc – stejný směr. Naštěstí se vyplnila jen ta část o chladu a dešti. Sobotní rozjížďka se startovala do pěkných 5-6 metrů jihozápadního větru. Ten se během dvou rozjížděk rozfoukal na 7 metrů a začaly se dělat vlny. Trať byla postavena od jachťáku směrem k přehradě a délka rozjížďky byla asi třičtvrtě hodiny. Na vodě dominoval jasně Adam Brestovský s Andreou, o další pozici jsme se bili s Honzou Hlavsou, který jel se Samuelem na „Vašově Fačendě“ a s Karlem a Honzou, zatímco zpovzdálí nás sledoval Petr Růžička s Annou a ještě jedna loď, která ovšem během několika rozjížděk vzdala. Po druhé rozjížďce se vítr stočil na severoseverozápadní a Maroš Babjak přestavěl trať tak, že bílá bójka byla pod břehem a to se stalo několikrát osudným Honzovi Hlavsovi, který tam víckrát ztratil pozici. Vítr poněkud zesílil a do skluzu se lodě dostávaly na bočák i bez spinakru a stoupačky se velmi vylehávaly a lodě narážely do vln. Po pěti rozjížďkách jsme jeli na břeh, unavení jak gymnasti z cirkusu, ale jak je na Maře dobrým zvykem, čekala nás „fazuľová polievka a kuriaci rezeň se zemiakmi“. Po sobotě byl jednoznačně první Adam, druhý já se Jimem, o bod za námi Honza Hlavsa a za ním Karel s Honzou.
Po jídle jsme poseděli s Adamem na Limaru a zavzpomínali na časy, kdy jezdilo na takovémhle závodě minimálně dvoumístné číslo domácích lodí.
