Orava, 1.-3.8.2008
Poněkolika letech konání vaurienistického Mistrovství na Liptovské Maře jsme se letos přesunuli na Oravskou přehradu.
Na Oravu jsem jezdila jako dítě už na Cadetech, a tak jsem se těšila. Vzpomínky z dětství byly především na zasněžený vlek a autobus… Pomyslný návrat na tuto vodu nebyl naštěstí nijak chladny, ba naopak. Tri dny relativně pěkného počasí, přičemž sobota byla jachtařsky úžasná, slunce, vítr, vlny,… Co víc si přát. Avšak večery nám nakloněny nebyly. Nepříjemný déšť nás provázel i v pátek i v sobotu večer. Nešťastně byl také zvolen doprovodný program, nepříjemné dunění hudby do brzkých hodin nás budilo obě noci. Nejsem odpůrce různých atrakcí, ale tvrdím všeho s mírou. Tři dny na vodě a dvě probdělé noci, to člověku moc na síle nepřidá. Navíc na mistrovství 🙁
Tak a teď k závodění… Na startu se sešlo celkem 146 posádek, z toho 8 vaurienů. Co dodat? Účast více než slabá. I tak jsme si, podle mého názoru, užili pěkný místy i trochu nervydrásající jachting.
V pátek po slavnostním zahájení jsme vyrazili směr okruh „za ostrovem“, na kterém jsme se celý víkend potkávali se 470, 420, Finny, Lasery a Evropami. Ve slabém větru to pro nás znamenalo téměř hodinu cesty tam a pak také téměř hodinu zpět. Pro nás byla vytyčena trať START – 1 – 4 – 1 – 2 – 3 – 4 – CÍL. Bohužel páteční vítr nebyl pro regulérní jachting vhodný, přesto jsme ku podivu většiny závodníků odplazili jednu rozhížďku. Ve chvíli, kdy jsme se blížili ke druhému obeplutí „jedničky“ s balónem i proti nám jely některé lodě se spinakry. Při dojezdu k bójce č. 3 nekteří, nejen vaurieni, dokonce couvali. Po několikerém přesunu po hladině ve snaze postavit vhodnou trať v měnícím se slabém větru, a následně i pokusu o start další rozjížďky, rozhodčí svůj boj vzdali. Ocenili jsme především, že nás čluny přiblížili až ke kempu.
Sobotní ráno bylo zalité hodně hustou mlhou, která postupně ustupovala a po deváte hodině jsme vyrazili směr „za ostrov“. Vítr se celý den stáčel a zesiloval podle bouřek v okolí. V sobotu jsme odjeli za opravdu ideálního počasí 5 rozjížděk. Na rozdíl od posledních pohárových závodů nebylo vždy pořadí v jednotlivých rozjížďkch dané stylem start-cíl. Měnící se vítr, který byl místy hodně rozbitý od ostatních lodí na trati, či drobné chyby jednotlivých posádek dělaly závod zajímavým. Sobotní mezivýsledky byly jednoznačné především pro absolutní pořadí. Pořadí slovenské až tak jednoznačné nebylo. První příčku po sobotě s jasným bodovým náskokem drželi Laďa s Makem.
Nedělní dvě rozjížďky nakonec skončily lépe ve slovenském pořadí ve prospěch Adama.
A po všem tom zápolení vypadaly stupně vítězů následovně:
1. místo: Ladislav Smutný – Martin Čagan
2. místo: Adam Brestovský – Lenka Brezinová
3. místo: Ján Hlavsa – Karolína Barényiová
Slovenské pořadí:
1. místo: Adam Brestovský – Lenka Brezinová
2. místo: Ján Hlavsa – Karolína Barényiová
3. místo: Růžička Pavel – Růžička Peter
Díky všem, kteří se tohoto závodu zúčastnili. Oceňuji především snahu manželů Machovských, kteří se nezalekli ani dálky ani neznámé vody a přijeli. Jejich jachtařský um má zlepšující se tendenci. Máme se nač těšit.