ZÁVODNÍKŮM:
Po dvouleté přestávce, kterou jsem strávil na člunu rozhodčích s označením JURY či UMPIRE nebo v protestní místnosti, jsem měl možnost sledovat závodu Cena Šumavy úplně jiného postu ? z pozice závodníka.
Většina závodníků se s pojmem ?Fair Play? příliš netrápí a pro někoho to připomíná dávná léta sokolského hnutí.
Podle mého názoru většina závodníků třídy LASER a několik závodníků třídy 420 soustavně porušuje Závodní pravidlo jachtingu 42 (nedovolený pohon). Třídu Evropa jsem neviděl, nicméně po rozhovoru s Rosťou Marečkěm po závodech soudím, že je i v této třídě je situace obdobná.
Ve většině případů se jednalo o porušování pravidel na ?hranici?. Zde je vhodné použití Dodatku N a rozhodování na vodě. To má smysl, aby rozhodčí a závodníci chápali tu pomyslnou hranici mezi výkladem pravidel, co je a co už není dovolené. A několik napomenutí (první napomenutí – dvě trestné otáčky) pomůže sjednotit si mezi závodníky a rozhodčími úroveň, která bude stanovena pro celý závod.
Nicméně situace je jiná, pokud je tato ?hranice? úmyslně překročena. Nemám na mysli nezkušené závodníky, kteří ani neví, že ZPJ42 existuje, ale vidí, co dělají ti, které považuje za svůj vzor. Jestliže se zkušený závodník chová jinak, když je v blízkosti člun JURY a jinak, když v okolí člun není a v okolí jsou pouze ?myšáci?, kteří neumějí protestovat, nebo i ti více zkušení, kteří protestovat z různých důvodů nechtějí, tak to rozhodně čestné není.
Obdobná situace nastane, když zkušený závodník poruší pravidla části 2 proti méně zkušenému závodníkovi, o kterém ví, že na něj protestovat nebude. (Abych tyto jedince vyvedl z omylu ? jakákoliv loď, která viděla porušení pravidel může protestovat).
Další podvádění se děje v protestní místnosti. To vím pouze z doslechu, nicméně danému protestujícímu věřím. Pokud závodník ví, že porušil pravidla, musí vzdát. A vůbec není důležité, že na to přišel až dávno po dokončení nebo dokonce po konci protestního času. Možná, že lhaním se vám podaří jeden protest vyhrát. Ale pokud je v závodním poli pár desítek lodí, kde se všichni znají, a protestující tvrdí, že se setkali a protestovaný, že byl úplně někdo jinde, tak alespoň jeden musí lhát.
Můj názor na úmyslné porušení pravidel je jednoznačný:
Pokud kormidelník(posádka) ví, že porušuje pravidla, není vůbec třeba postupovat podle dodatku N (Rozhodování na vodě), nebo ZPJ60.3 (Protest podaný Protestní komisi), ale podle ZPJ69 Hrubé jednání a ZPJ2 ?Fair Sailing? (Čestné plachtění) – a vyloučit závodníka ze závodu a poslat hlášení na svaz s návrhem pozastavení činnosti.
Úmyslné porušení a PORUŠOVÁNÍ pravidel, lhaní a podvod nese všechny známky přestupku definovaného v ZPJ69, ZPJ2 a ZPJ-Základní princip.
Jestliže 16 mladík neudrží nervy a vynadá rozhodčímu je to trestuhodné a za tento prohřešek byl v loňském roce jeden závodníků potrestán roční podmínkou.
Pokud ovšem ZKUŠENÝ ZÁVODNÍK SOUSTAVNÉ PORUŠUJE PRAVIDLA, lže nebo podvádí , domnívám se, že je třeba pro výchovu i všech ostatních použít tvrdších trestů.
Nicméně doufám, že nikdy není pozdě ? pokud jste se někdo v předchozích odstavcích poznal, tak se pokuste všechno napravit, abychom již nikdo takový článek již psát nemuseli
PRO ROZHODČÍ:
Rozhodování pohonu na vodě je velmi obtížné. Je třeba materiální zabezpečení, vhodné čluny a zkušení rozhodčí. Zde se bez pomoci závodníků a lodních tříd neobejdeme.
Jenom bych prosil, aby bylo umožněno závodníkům, kteří chtějí a jsou ochotni situaci řešit, maximálně vyšli vstříc. Například zrušením protestního poplatku a ochotou vyslechnout problém. Pokud závodník protestuje, protože viděl nebo byl účastníkem porušení pravidel, ale diskvalifikací lodě nemá žádný užitek, tak ten čas v protestní místnosti tráví stejně dobrovolně jako vy.
Jestli vychováváte nebo jste již vychovali vlastní děti, rozeznáte mnohem lépe, když někdo lže nebo se chystá lhát. A způsob, jak méně zkušené závodníky lhaní odnaučit, je obdobný jako u vlastních dětí.
Protestům pomáhá i nový trend ? větší množství kratších rozjížděk, kdy jedna diskvalifikace má na výsledné pořadí pouze malý vliv. A na seminářích rozhodčích věnovat protestům více času. A sbírat zkušenosti, mít odvahu a pokoušet se zlepšit. Nikdo učený s nebe nespadl a zkušený Předseda Mezinárodní JURY je zkušený proto, že již má za sebou stovky nebo tisíce řešených protestů.
Obdobná situace byla probírána na zasedání ISAF ve Vídni, kdy hlavními ?hříšníkem? je třída Finn. Doufám, že i tato diskuse na ISAF se nemine účinkem.
Dobrý vítr do plachet a všem přeji,
Aby nemuseli být přítomni protestu pro porušení Čestného plachtění nebo Hrubého chování. A pokud ano,aby JURY nikdy nemusela sáhnout k tvrdšímu postihu, než je napomenutí.
Marek Pavlovský, IU
Rozhodčí 1.třídy
Lodní sporty Brno
——————-
Diskuze:
Ahoj všichni,
nejsem přesvědčen, že webové stránky ČSJ jsou zrovna místem, kde by se
tato diskuze měla dít, ale myslím si, že je možné se k danému problému
vyjádřit touto formou. V pár větách bych chtěl vyjádřit můj soukromý názor.
Otázka „fair play“ je určitě základním problémem všech sportu
a ten náš je pro jeho posouzení jeden z nejtěžších. Jde o to, že
vlastní příhoda se většinou odehrává bez většího počtu svědků,
vyjímečně před svědky, kteří jsou ochotni a hlavně schopni proběhlý
incident popsat. To je hlavní důvod, proč v řadě protestů je
protestující v nevýhodě, protože pokud dojde k tvrzení proti tvrzení,
tak protestní komise(jury) málokdy rozhodne v prospěch protestujícího,
protože se nemá oč opřít. Problematika lhaní je ještě složitejší,
protože prokázat lež beze svědectví se prostě nedá a bohužel zmíněná
otázka fair play je pouze přáním, ale ve skutečnosti takřka
neexistuje. Teď nemám na mysli žádný konkrétní protest (ani ty z Ceny Šumavy),
ale myslím to obecně. Proto můj osobní názor je, že pokud kdokoliv chce
úspěšně protestovat musí si zajistit hodnověrné svědectví, které bude
jasně prokazatelné a jsem přesvědčen, že potom každá protestní komise
rozhodné na základě platných pravidel správně. Zcela určitě nikdo z rozhodčích
nemá zájem kohokliv poškodit, osobně jsem se zatím s tímto případem
nesetkal.
Otázka použití pravidla 2 nebo 69 je podle mne velice ožehavé,
pokud opravdu nemám k dispozici věrohodné svědectví. Ono se poměrně
lehko o tom mluví akademicky, ale vlastní aplikace je podle mého
názoru velmi složitá, právě kvůli jeho důsledkům, být ranař je hezký,
ale to mohu být jen pokud jsem si absolutně jistý. A stejný problém
vidím při posuzování porušení pravidla 42 pomocí použití dodatku N. Jsem
zcela jednoznačně pro jeho používání na všech závodech, bohužel při
posledním závodě na Lipně zapomněl hl.rozhodčí možnost jeho používání
dát do PS a na druhý den to rovněž neudělal což byla částečně i moje chyba,
protože jsem na tomto závodě fungoval v ZK v pozici instruktora. K
vlastnímu rozhodování na vodě však mám připomínku, kolik máme k
dispozici rozhočích, kteří umí posoudit, kdy jde o porušení pravidla
42 a kdy ne, nemám teď na mysli jasné případy, kdy pumpař málem
vypadne z lodě, ale jízdu na vlně při síle větru okolo 4 až 5 m/s ?
Osobně se domnívám, že jich moc není, zrovna tak, že ne každý je ochoten tuto
funkci vykonávat. A další věcí, které si nemohu nevšimnout, jsou velmi
velké mezery ve znalosti pravidel u závodníků, kdy jsem přesvědčen, že
o existenci pravidla 18.2 (e) ví jen velmi omezený počet závodníků,
alespoň poslední závod mi to potvrdil.
Domnívám se proto, že samozřejmě je zde cesta, jak problém postupně
řešit (větší důraz na kvalitu rozhodčích i závodníků z hlediska
znalosti pravidel a způsobu jejich užívání při řízení a průběhu závodů), hlavně
však jde o nutnost uvedení co nejrychleji do života základního pojmu – a to je
slušnost a morálka. Až to zase začne fungovat, tak následně odpadnou
problémy, které většinou vznikají z absence těchto dvou vlastností,
tolik můj osobní názor.
Srdečně Vás všechny zdravím
Karel Luksch
——————-
