Kontakt: Marek Hakl

Předpověď větru byla na sobotu zajímavá, na neděli mizerná. Jak řekli, tak i bylo. V sobotu ráno nám Marťásek postavil sněhuláka, nachystali jsme loďky a kolem půl druhé jsme vyrazili na vodu a setrvali tam až do večera. Noční teploty padaly k nule, ty denní nepřesáhly 10 st. Na startovní čáru se postavilo 17 optimistů a 5 vaurienů.

Po posledních útrapách s mělčinou, jak před dvěma lety, tak i letos, jsme asi ve třetí rozjížďce zvolili cestu okolo ostrova druhou stranou, neboť halzovací bójka byla hozená tak, že se to s balonem jezdilo podstatně klidněji.

V sobotu jsme závodili za větru různé síly (od 2 do 6 m/s), podle toho, jak v obchoďáku naproti otevřeli dveře od mrazáků ;-) Během odpoledne jsme odkroužili pěkných 5 rozjížděk. V neděli se na hladině, kromě lehkého zčeření hladiny během naší prochajdy přírodou okolo Bagráku, nic neobjevilo nic zásadního vhodného pro jachting.

Největší boje o celkové umístění probíhaly především mezi Cicou a Fredym, nakonec z tohoto boj vyšli lépe Cica s Lenkou. Mile překvapili i Míša s Adamem, kteří nám po startu také nejednou ukázali, že to umí :-) Jen tak dál junioři!

Konečné pořadí:
1. místo: Kubas s Marcelou
2. místo: Cica s Lenkou
3. místo: Freďáci

Odkaz na ČSJ

Fotky z víkendu

Ve dnech 3. – 4. 9. se „odploužil“ na Tovačově závod PODZIMNÍ SOKOLSKÁ REGATA, VETERÁN CUP 2011. Zúčastnilo se ho 11 posádek. Páteční příjezd byl ve znamení vos a dalšího bodavého hmyzu. Z tohoto pohledu, jediné co BODLO a přitom nevadilo, byl burčák a Svijanské pivo.

Sobotní ráno bylo jak z pohádky. Sluníčko krásně hřálo, jachtaři postupně vylézali ze svých pelíšků, jenom vítr ani ŤUK. I osika se přestala před větrem třást. Po nástupu se provádělo šplíchání perseniků, narážení piva, konzumace kuřátek … A že bylo opravdu teplo, neboť i já jsem vlezl dobrovolně do vody. Večer vypuklo grilování, kterého jsem se však moc nezúčastnil, jelikož mě zřejmě kousla moucha C-C.

Neděle opět krásně, ale vítr se alespoň trošku smiloval a poslal nám vánek nevalné síly a ani směr nebyl vždy jistý. Nicméně se odjely 3 ušmoulené rozjížďky kde Hanka s Adamem ukázali sílu jak na startu, tak v jízdě ve slabém větru na domácí vodě.

Po prvním, ne pro nás zcela povedeném startu, kdy nás Hanka dostala přes čáru, jsme s Dankou sledovali první stoupačku z bezpečné vzdálenosti vzadu. Vyhodnotili jsme situaci, jako néé úplně dobrou. Proto jsme volili prázdné pravé křídlo. Co kdyby. HURRÁ – na jedničce jsme byli těsně třetí. To nás silně motivovalo k dalšímu boji a v cíli to byla hezká dvojka za Hankou.

Druhá rozjížďka a opět nevidím start – nějak jsme zůstali před startem schovaní za bagrem a stěží se rozjíždíme. Po změnách větru, velkém hemžení lodí, se na jedničce vytvořilo „HNÍZDO“ vorcků. Jsme těsně za Milošem Alexovým. Po pobídce „DĚDKU, JEDEM“, jsem zpražen odpovědí „JÁ NEJSEM ŽÁDNEJ DĚDEK“. Pokorně pouštím Miloše na bojce a bojujeme až na zaďák. V cíli je opět první Hanka.

Třetí rozjížďka. My opět nic moc. Ale z pole „vystřelila“ za větru 1 m/s posádka z Louňovic, Lucka s Honzou. S krásným náskokem točí třetí bójku a jedou na jistotu téměř středem. My na druhém místě jsme sledováni klukama od Vaculů a Hankou, zkoušíme jet pravé křídlo, které trochu táhne, a dojíždíme Honzu s Luckou. Kluci s Hankou jedou podle mne až příliš vpravo pod stromy. Ale Tovačov má své záludnosti. Kde se vzal, tu se vzal, poryv pod stromy od nikud. Kluci se s ním svezou až k bojce, ale Hanku tam nechávají. Honza s Luckou točí za námi třetí.

Při změnách větru jsou kluci téměř na dostřel a zkoušíme i nemožné. Díky poryvům je sice dojíždíme, ale zůstávají ještě stále daleko. Snad už jenom cvaknutí by je zastavilo. Nestalo se. Vzhledem k slábnoucímu větru je jasné, že se další rozjížďka nepojede.
Dobrá, tak jsme si s Hankou prohodili loňské pořadí – opět na shodu bodů a jsme tentokrát druzí.

VÝSLEDKY
CELKOVĚ:
1. Hanka Ottová, Adam Alexa
2. Michal Kubík, Danka Kubíková
3. Karel Vacula, Honza Vacula

VETERÁN CUP:
1. Michal Kubík, Danka Kubíková – (86)
2. Honza Machovský, Lucka Machovská – (80)
3. Karel Vacula, Jiří Otta – (87)

Koncem Srpna se konal již tradiční závod Gagan regata na Vranovské přehradě.
Sešlo se slušných 11 vorckú 12 místních kajutovek a 4 opťáci.
V sobotu kolem 11 hod jsme vyrazili na vodu a začalo se hezky rozfoukávat.Odjela se 1 rozjížďka za mírného větru a teplého počasí. Pak dal rozhodčí pauzu na oběd. Podle mě byla zbitečně dlouhá protože nejlepší vítr sme proseděli na břehu a Machovští stihli i pokřtít loď. Později odpoledne se zatáhlo a výrazně ochladilo.Znova jsme vyrazili na vodu a odjeli 2 rozjížďky.
Večer přišel docela vydatný déšť, ale to už byli všichni na baru a čekalo se na příjezd kapely.
Večírek byl super a kapela hrála aš se loděnice třásla.
V neděli ráno to ani nedáchlo, ale to rozhodčímu nezabránilo aby nás vyhnal na vodu.Odjela se 1 utahaná rozjížďka za slabého aš žádného větru.
Kolem poledne byl konec.
Byl to Docela dobrý závod jen tou nedělní rozjížďkou to rozhodčí drobet pokazil.

Konečné pořadí:
1-Kubík Michal, Kubíková Dana
2-Konopík Pavel, Konopík Matěj
3-Vacula Karel, Vacula Jan

Účet otevřen k dnešnímu dni, tj. 5.10.2011.

Pokud je ve výsledcích někdo označen jako opozdilec s platbou a domnívá se, že tomu tak není, nechť mi do konce října na e-mail pošle kopii dokladu o zaplacení.

MČR se, aspoň u mě, neslo v mnohem lepší náladě než jarní pohárák. Lodí bylo o 10 více, což je slušný počet (12 českých, 3 slovenské a 1 holandská). Ano, první holandskou posádku bratří Kuipersů pozvali na Nové Mlýny bratři Baranovci. Jestli se u nás holanďanům líbilo nevíme, ale snad si to užili.
Také počasí bylo lepší než na jaře, aspoň bylo teplo a nepršelo. V pátek ovšem byla hladina „rybníku“ jako zrcadlo, takže jsme si užili klidný den na břehu, měli dost času ke štelování lodí a popovídání si. Večer si někteří vyrazili i na tradiční tůru na Dívčí hrad.
V sobotu k nám byl také vítr milostivý a nechal nás vyspat až do oběda. Slabě foukat začalo kolem 1 hodiny a hned jsme vyjeli na vodu. Asi po hodině se konečně podařilo závodní komisi rozhodit bójky a my pak mohli v rychlém sledu odjet 4 rozjížďky ve slabším, ale příjemném větru.
Vycvičeni Kubou Kozelským jsme důkladně nastudovali trať, což se nám vyplatilo, protože Baranovci mířili první kolo na vnější červené bójky, kdežto my jsme správně otočili vnitřní žlutou a získaný náskok jsme udrželi až do cíle. Druhou rozjížďku vyhráli holanďané, ale další dvě rozjížďky již Baranovci nenechali nikoho na pochybách kdo je nejrychlejší.
Večer jsme se společně posilnili steaky, pivem a burčákem, ale nemohli jsme to moc přehánět, protože nedělní první start byl posunutý již na 9 hodin ráno, kdy ještě vítr neměl být tak silný. Toto rozhodnutí se ukázalo jako správné, protože první rozjížďku ještě většina lodí dojela a někteří i tahali spinakr.
Myslím, že první převrácený Vaurien jsme byli my, když nás Laďa s Makem zastínili na bočák. Milo sice brblal, že jsme se koupali dlouho, ale když jsme se zpožděním projížděli kolem třetí bójky, tak Tomáš s Lenkou tam ještě plavali. V silném větru se pány situace stali Laďa s Makem a dojeli si také pro jedno rozjížďkové vítězství.
V sobotu rozhodčí zjistili, že jsme s novými plachtami strašně rychlí (Vaurieni stihli 4 rozjížďky, ostatní lodní třídy jen 3), a tak nám v neděli zvětšili trať – jeli jsme kolem vnějších červených bójek. Tuto změnu nezaregistrovali holanďani a jeli první rozjížďku kolem bójek žlutých, takže se dočkali diskvalifikace. Jak to, že jim nebylo divné kam jedou ostatní, opět nevíme, asi se neohlíželi.
Již během první rozjížďky začal vítr sílit. Rozhodčí odstartovali i druhou rozjíždku, ale my se na mé přání vydali po startu na břeh. I když mi Milo slíbil, že spinakr tahat nebudeme, na další koupání na bočák už jsem neměla chuť. S malými plachtami by se to podle mě dalo ještě zvládat, ale s těmi velkými se opravdu několika lodím na bočák loď splašila a převraceli se tam jedna za druhou. To už se tam koupali déle a na řadu přišli i záchranáři. O těch toho již bylo napsáno a odvysíláno dost. Podle mě jsou určitě potřební, ale více prostoru by měli dát i ostatním člunům na kterých sedí jachtaři. Ti by určitě nepomáhali Michalovi Kubíkovi tak, že mu k převrácené lodi, kolem které plave, hodili po hlavě uplavané kormidlo.
Druhou nedělní rozjížďku pár lodí dojelo, Vaurienů konkrétně 6. Ale myslím, že se převrátily ten den úplně všechny. Naštěstí (hlavně pro naši posádku do slabého větru) již další rozjížďky rozhodčí nepustili. Myslím ale, že všem ty dvě nedělní rozjížďky stačily. Když se všichni zdárně dostali na břeh, zbývalo jen pobalit, vyhlásit vítěze a těšit se zase na příští rok.

Kontakt: Honza Machovský 724 967 513