Závěrečný závod sezóny jachtařů na Brněnské přegradě Poslední vítr ve třídě Vaurien vyhrála posádka Lodních sportů Janáček-Sobotková před oddílovými kolegy Hartlem s Gončárem a dvojicí Kozelský-Čagan (Yachtclub Brno).
Z Brna na La Manche
Ve dnech 10. – 14. srpna se na britském ostrově Isle of Wight uskutečnil závod pro mladé jachtaře Cowes Inter-Nations Youth Week. Byl to vůbec první ročník závodu pro jachtaře z celého světa ve věku od 17 do 24 let. Závodilo se na plachetnicích, které byly zapůjčeny od pořadatelů, v lodních třídách Etchells, Hunter 707 a Sonar (kýlové plachetnice pro tří až čtyřčlenné posádky, o délce od 7 do 9,3 m). Dohromady se zúčastnilo 27 čtyřčlenných týmů z 10 zemí světa. Mezi mladými jachtaři nechyběla ani sesterská dvojice Jessy a Sally Cuthberth, které jsou velkými kandidátkami na olympijské hry ve třídě 470, dánský jachtař Lars Larsen a také výborný anglický jachtař a pozdější absolutní vítěz tohoto závodu Pom Green, kterého již naše reprezentace potkala na Mistrovství světa v Team Racingu ve West Kirby, Anglie. Barvy České republiky hájila posádka ve složení Jakub Kozelský (kapitán), Martin Janáček, Markéta Kozelská, Petr Novák, kteří reprezentovali asociaci Vaurien ČR.
Celý závod byl rozdělen do tří částí ? první tři dny proběhlo 6 rozjížděk v základních skupinách, čtvrtý den další 3 rozjížďky jako kvalifikace do skupin pro závěrečný navigační závod, který se uskutečnil pátý den. V den příjezdu, v neděli, proběhlo krátké seznámení a rozlosování do tří základních skupin po 9 týmech. Týmy v těchto skupinách potom závodily zvlášť, každý den na jiné lodní třídě. Náš tým byl vylosován do skupiny A. Každý den se jely dvě rozjížďky, jimž předcházela cvičná rozjížďka. Během ní byla jediná možnost seznámit se pokaždé s jinou lodí. Nám vyšla nejlépe jízda na Sonarech, kdy jsme v naší skupině dokázali být v jedné rozjížďce druzí a v další jsme zvítězili a porazili i pozdějšího vítěze celého závodu. Nejhůře jsme dopadli na jachtě Hunter 707, kdy jsme si vylosovali velmi špatnou loď.
Podle výsledků prvních tří dnů (dohromady všech 27 týmů) byly sestaveny zlatá, stříbrná a bronzová skupina jako kvalifikace na závěrečný navigační závod. Z průběžného 11. místa jsme se dostali do skupiny stříbrné. Bohužel, k naší velké smůle, jsme si opět vylosovali naši nešťasnou jachtu č. 3. Tři rozjížďky čtvrtého dne jsme doslova protrpěli. S tímto handicapem, i přes dobré starty, jsme se dokázali vždy ?propracovat? na zadní místa v naší skupině. Večer jsme se o tomto problému zmínili pořadateli a zjistili jsme, že už si na tuto loď stěžovalo více týmů. Hned následující den, brzo ráno, byla loď vytažena z vody a byly odstraněny velké nánosy nečistot a řas ze dna. Bohužel, pro nás již pozdě.
Celou noc jsme sbírali psychické síly na vyvrcholení celého závodu ? navigační závod. Závodní pole bylo podle dosažených výsledků opět rozděleno zlatou, stříbrnou a bronzovou skupinu. Navíc byla vyčleněna nejlepší skupina, která jela samostatně – match racing. Ostatní skupiny jely navigační závod. Naše stříbrná skupina jela na lodní třídě Hunter 707.
Před startem byly na startovní lodi vyvěšeny čísla pevných bójek, které tvořily trať závodu. Všechny lodní třídy měly společný start. Odstartovali jsme dobře a celý závod jsme se drželi na druhém až třetím místě. Na konci této dlouhé rozjížďky, těsně před cílem, se nám díky výtečnému vedení lodě našeho kormidelníka Jakuba podařilo probojovat na první místo. I přes drobné problémy s orientací před cílem jsme toto umístění udrželi. Tento krásný závěr celého týdne nám dal zapomenout na problémy s jachtou č. 3, i na obrovskou únavu, která byla den ode dne větší.
Závěrečný ceremoniál a předávání cen proběhlo v luxusním aristokratickém klubu Royal Squadron Yacht Club. Vystoupení našeho týmu ? Czech Vaurien Association ? nakonec dopadlo důstojně: 1. místo ve stříbrné skupině, 4. místo v celkovém pořadí zámořských týmů, 4. místo v lodní třídě Etchells a 4. místo ve specielním závodu, ve kterém naše lodě kormidlovali členové britského parlamentu.
Text: Markéta Kozelská
Těsně za medailí
Dějištěm letošního 37. Mistrovství světa bylo německé městečko Radolfzell na Bodamském jezeře. Místo ve středu Evropy zaručovalo hojnou účast, což potvrdilo 111 posádek ze 13 zemí světa. Z České republiky se nominovalo 8 posádek, v zastoupení 3 mužské, 3 ženské a 2 juniorské.
První dva dny probíhalo tradiční měření lodí a plachet, kdy většina závodníků kytuje, brousí, stříhá, šije a vůbec dělá věci, které se závoděním nemají nic společného. České posádky, až na drobné detaily, prošly bez velkých problémů, a tak se mohly věnovat tréninku a přípravám na zahájení MS. Otevírací ceremoniál proběhl nedaleko jachtklubu v místním přístavu, za účasti předsedy německého jachtařského svazu, starosty města a prezidenta mezinárodní asociace Vaurien. Součástí zahájení byla také plavba na výletním parníku a nechybělo ani šampaňské.
Povětrnostní předpovědi prognostiků se stoprocentně vyplnily, a tak jsme první den závodu strávili na břehu ? nefoukalo. Druhý den jsme vyjeli na vodu, ale moc jsme si neužili. Odstartovali jsme sice první rozjížďku za slabého větru, kde posádky Kozelský-Čagan a Janáček-Sobotková byly do 10. místa, ale rozjížďka byla po změně větru přerušena. Trochu zklamání, ale brali jsme to sportovně. Potom se vítr zvedl a dal možnost startu další rozjížďky, ve které posádka Hartl-Gončár plachtila na spinakrový kurz na druhém místě. Ale co se nestalo ? úplná změna směru větru (asi o 180 stupňů), a tak opět přerušení. Vítr se ustálil až v odpoledních hodinách, kdy se uskutečnil pokus odstartovat další rozjížďku o síle větru 1 ? 2 m/s. Rozjížďka se nakonec dojela díky zkrácení o jedno kolo. Nejlépe dojela posádka Kozelský-Čagan a Hartl-Gončár na solidních 12. a 16. místech. Předpověď se potvrdila a tak jsme třetí den, původně odpočinkový, strávili na jezeře, které svými větrnými změnami bylo více než srovnatelné s našimi vodami. Odstartovali jsme dvě rozjížďky, ve kterých nám podmínky hodně vyhovovaly, což se projevilo i v umístění, kde nejlepší české lodě jezdily na 2. až 10. místě. Škoda jen, že se žádná z nich nedojela.
Ani čtvrtý den mistrovství nepřinesl nic převratného. Ráno po vyjetí na vodu nás už nepřekvapila zrušená rozjížďka, kdy přišel vítr o síle až 4 m/s úplně z jiného směru. Vítr se ustálil a schylovalo se snad i k trochu kvalitnějšímu zápolení. Podmínky podobné větrům u nás, což nám přálo. V 1. rozjížďce tohoto dne si spravila náladu posádka Kozelský-Čagan, kdy na první raumové bóji točili 3. Dařilo se i dalším českým posádkám, ale i Slovákům, kteří poprvé sestavili již kvalitnější tým než na MS v minulých letech. Našim se nakonec podařilo uhájit 4. místo a dále ostatním 13. a 16. místo. Další rozjížďka se startovala non-stop, ale za již slabšího větru. V této rozjížďce se již českým barvám nedařilo tolik, nejlepší umístění bylo 19. Mistrovství vrcholilo svým nezapomenutelným pátým dnem. Tento památný den zůstane dlouho leckomu v paměti. Ráno budíček v 5,30 hod. V 6,00 hod. výjezd na vodu za pomocí motorových člunů. V 7,00 hod. start na ranní bríze, která trvala pouhých 30 minut. Vzhledem k opakovaným startům byl tento zbyteček větru prostartován. Potom následovala pěkná flauta, další přerušená rozjížďka a příjemná 6 hodinová párty uprostřed Bodamského jezera. Sluneční paprsky vypalovaly o sto šest, proto byla obrovská spotřeba tekutin a bylo nutné časté koupání. V poledne nám organizátoři rozdistribuovali oběd a chlazené nápoje. Po poledni proběhly dva starty, kde na černou vlajku odjelo na břeh téměř 40 lodí. Odpoledne začal foukat vítr o rychlosti 1 m/s, za kterého se odjela 4. rozjížďka. Nejvíce se dařilo posádce Kozelský-Čagan, kteří svým obvyklým způsobem start-cíl dotáhli tuto rozjížďku do vítězného konce. Loď se pohybovala opravdu centimetr po centimetru a zejména spinakrové kurzy byly za ostrého slunce psychicky vyčerpávající. Rozhořčení závodníci, zejména Italové a Španělé, diskvalifikovaní pro předčasné starty, si nenechali nic líbit a podali protest na závodní komisi pro neregulérní podmínky při startu. K údivu všech jury vyhověla a tak naše nejlepší posádka klesla z druhého neoficielního místa na místo čtvrté.
V předposlední den mistrovství se závodní komise ještě pokusila odstartovat rozjížďku, ale pro nedostatek větru ji přerušila. Od tohoto okamžiku jsme již na vodu nevyjeli. Holandský tým za podpory českého stačil ještě podat protest na rozhodnutí jury z předešlého dne (podložený video záznamem startu), ale neúspěšně. Ale i tak 4. místo Jakuba Kozelského a Martina Čagana je zatím nejúspěšnější umístění české posádky v absolutním pořadí na MS Vaurien. Také 15. místo Radima Hartla a Martina Gončára je velkým úspěchem.
Závěrem nutno říci, že letošní MS bylo extrémně vyčerpávající jak fyzicky, tak i psychycky. Dokladem toho mohou být statistické údaje, jako například 20 startů, všechny s minutovým pravidlem, 7 přerušených rozjížděk a nespočet hodin strávených na vodě. Myslím, že to bylo obrovská zkušenost a velká zkouška nervů pro všechny účastníky.
Výsledky:
1. Faccenda ? Cerri (ITA)
2. Neri ? Richard (ITA)
3. Zampacavallo ? Filipone (ITA)
4. Kozelský ? Čagan (CZE)
5. Bertolani ? Vannucc (ITA)
?
15. Hartl ? Gončár
40. Janáček – Sobotková
84. Svozilová ? Svozilová
91. Kubásková ? Nováková
94. Koutná ? Kubišová
96. Sekaninová ? Weignerová
100. Zezula – Keprda
Text: Martin Čagan